This thesis has dealt with the thought of the German legal and political theorist Carl Schmitt and with the reception of his work by the intellectual Left. The main goals of the thesis were to find out which aspects of Schmitt's work are the most popular among left-wing authors and to search for the causes of this inspiration. Thus, it was necessary to reconstruct the historical context in which such a conservative thinker becomes a frequently quoted author within various branches of leftist thought. In Carl Schmitt's case, because of his shift towards Nazism in the 1930s, there is also a methodological problem of the possible separation of his work from his career and personality, the separation of a particular theoretical approach from the motives which led to this approach. Therefore, the attempt to use Schmitt's thought for progressive left-wing goals is not easily compatible with strictly contextual reading of his work. Schmitt's work itself is described and analyzed especially in the first half of this thesis. The first chapter describes, in the historical context, some basic concepts which Schmitt deals with. The chapter is structured according to main targets of his critique: legal positivism; liberal democracy; quantitative total state, which is able to intervene in every part of society,...

The main goal of this diploma thesis is analysis of importance of social capital in process of international migration of two migration groups in Czechia. Specifically were researched immigrants from Ukraine and Vietnam living in Czechia and their specifics. The thesis contains of theoretical and empirical parts. The goal of theoretical part is mainly an analysis of related scientific literature and researches. This part of the thesis deals with process of international migration, social capital, social capital in the context of international migration and importance of temperament in relation to international migration. The thesis also provides a brief introduction to history of migration tendencies of both researched groups in Czechia. The following empirical part is based on own questionnaire survey. Respondents were chosen from immigrants who are connected to non-governmental organizations. Collecting of questionnaires was organized as so called "snowball" method of picking of respondents in coordination with cooperating non-governmental organizations. Quantitative statistical analysis of the collected data shows that social capital is an important factor for both studied migration groups, which aids them and which they utilize in all parts of the migration process. No statistically significant...

Disertační práce se zabývá teoretickou analýzou firmy v kontextu její hodnoty a to zejména prismatem manažerských teorií firmy. Na základě teoretické analýzy jsou formulovány čtyři hypotézy sledující vztah mezi hodnotou firmy a vybranými aspekty vlastnické struktury nebo fundamentálními faktory. Výsledky empirické analýzy jsou interpretovány jak ve vztahu k řízení firmy tak ve vazbě na investiční rozhodování na kapitálovém trhu.

Práce sumarizuje a dává do souvislostí vybrané úlohy operačního výzkumu, pro něž byly vyvinuty speciální optimalizační algoritmy či heuristiky kromě obecných algoritmů řešících problémy lineárního programování nebo diskrétního programování, s důrazem na praktické možnosti řešení těchto problémů danými algoritmy. Zabývá se běžnými úlohami lineárního programování s omezenými proměnnými, úlohami teorie grafů (toky, cesta grafem, kostra grafu), úlohou batohu, dopravním problémem, přiřazovacím problémem a úlohou obchodního cestujícího a srovnává speciální algoritmy s obecnými.

Práce se zabývá vývojem počtu pachatelů obecně, pachateli z řad mladistvých, cizinců a policistů. U pachatelů mladistvých, cizinců a policistů je věnována pozornost specifikům kriminality těchto skupin. Pojednáno je o problematice mezinárodního srovnání pachatelů a o kriminogenetických teoriích, které vysvětlují, proč se pachatelé dopouštějí trestné činnosti. Důraz je kladen na biologické, psychologické a sociální kriminogenetické teorie.

Diplomová práce je zaměřena na problematiku spokojenosti zaměstnanců. Hlavním cílem této práce je provést analýzu spokojenosti zaměstnanců v konkrétní mezinárodní společnosti a odhalit potenciální zdroje nespokojenosti. Návazným cílem je navrhnout možná opatření, která by mohla tyto nedostatky odstranit a zvýšit pracovní spokojenost zaměstnanců. Teoretické východisko této práce obsahuje vymezení pojmu pracovní spokojenost a dále se zaměřuje především na jednotlivé teorie pracovní spokojenosti a motivace. V této části jsou taktéž popsány konkrétní faktory, které mají vliv na pracovní spokojenost. V další části této práce byl popsán metodický postup, který byl použit k rozboru pracovní spokojenosti. Popsána byla metoda získání dat i postup jejich zpracování. V praktické části byla učiněna charakteristika respondentů a zkoumané instituce. Následuje analýza výsledků šetření a návrh možných opatření.

Diplomová práce se snaží poskytnout ucelený pohled na známé poznatky z oblasti teorie opakovaných jako části teorie her. Teoretická část se zabývá předpoklady, výpočetními principy a rovnovážnými strategiemi pro opakované hry. V praktické části je teorie aplikována na oblast petrochemického průmyslu, konkrétně na konkurenci dvou čerpacích stanic v rámci prostorově vymezeného trhu.

Hlavním cílem této práce je poskytnout přehledné a ucelené informace o aplikaci portfolia managementu v projektovém řízení, zprostředkovat zkušenosti a doporučení ze zahraničních aplikací a také seznámit potencionální zájemce s návody, jak v případě zájmu postupovat při aplikaci v praxi. Práce vychází z obecného pohledu klasické teorie portfolia, na tuto část navazuje teoreticky zaměřený úsek věnující se teorii portfolio managementu. Poslední část je věnována aplikaci portfolia managementu a konkrétní ukázce implementace z praxe.

Cílem této práce je přiblížit čtenářům počátky vývoje dividendové teorie a zhodnotit vliv dividendové politiky na hodnotu společnosti. První část je věnována počátkům výplaty dividend a historii dividendové politiky do druhé poloviny dvacátého století. Další část se věnuje ranným empirickým studiím a pro ? dividendové škole. Třetí část je zaměřena na vliv dividendové politiky v prostředí dokonalého kapitálového trhu a vznik neutrální dividendové školy. Další část se věnuje hodnocení vlivu daňového a informačního efektu na dividendovou politiku. V páté části jsou zmíněny modely optimalizace dividendové politiky a v šesté části jsou zmíněny další nedokonalosti trhu. Sedmá část se věnuje minimalizaci nákladů spojených s výplatou dividendy. Poslední část přináší shrnutí a vyhodnocení přínosu dividendové teorie pro stanovení optimální dividendové politiky firmy.

This dissertation starts from the observation that expectations and perceptions of non-members of the EU are usually neglected in the study of EU's enlargement process. In order to better understand the sources of pro-integration (or anti-integration) foreign policies of the neighboring states, I employ the conceptual apparatus of "role theory". This work utilities the concept of "national role conception", defined as domestically shared views and understandings regarding the proper role and purpose of one's own state as a social collectivity in the international arena. On the cases of Russia and Turkey, I show how historically constituted domestically shared ideas about a role, function (or mission) of a particular state within wider international (European) environment inform their respective policies towards contemporary EU. For the Turkish elite's understandings of the proper role of Turkey within broader international environment is typical the dominance of kemalist nationalist discourse of modernization. Modernization and the quest for the status of respected European power form the core of Turkish identity. In light of this perceptions, the EU membership fits into the kemalist discourse as an accomplishment of the historical mission of attaining the standards of contemporary civilization. On the other side, the discourse of Russian elites is embedded predominantly in universalist messianic discourse, which is often spiced with realist and geopolitical concepts. To sum up, if we want to understand why Russia does not even think about the possibility of entering the EU, we have to take into account the burden of universalist tasks which Russia feels obliged to cary in the name of History or God. Moreover, Russia feels the obligation to protect (both from external threats and internal decay) Europe itself. Entrance into the EU would, quite logically, jeopardize the fulfillment of this historical tasks.