Whilst influencer marketing has become a more common practice for decision makers within the field of influencer marketing, qualitative measurements are yet intangible and hard to measure, hence, requiring standardization. Recent scholars suggest that the phenomenon of influencer marketing have drastically changed over a short period of time, and there are reasons to believe that it is still changing. Therefore, relevant scholars have suggested that further research on the subject is of highest importance to the society as well as for brand/ company perspectives. The authors of this thesis have therefore focused on the most crucial elements that needs further research within the field of influencer marketing. These elements are elaborated by previous research, however, there are inconsistencies that needs to be reviewed and clarified. Although, influencer marketing requires more research in general, the authors of this thesis have decided to focus on the Swedish market, to understand and display the common strategies used within influencer marketing today, andpotentially foresee future strategies and trends.Inconsistency among previous research exists in terms of influencer selection, influencer evaluation and disclosure strategies. Additionally, there is a further need of elaborating on preferred relationships between brands/ companies and influencers, as well as preferred traits and characteristics brands/ companies seeks within an influencer. Therefore, the research question states; How do decision makers within the field of influencer marketing select andevaluate influencers; andhow are the different disclosure strategies used?Based on theoretical books, scientific articles, and journals the authors of this thesis have chosen suggested approaches to evaluate and analyse the data gathered. The primary data itself was gathered through semi-structured interviews consisting of six respondents. The respondents operate in different industries, but all are decision makers within the field of influencer marketing. For convenience, the authors of this have categorized the respondents based on size of company and whether their main focus are products or services.The findings of the thesis are presented in a model where the most common practices are displayed. The result will provide the reader with cause of action within the quantitative and qualitative approaches one can take. It has been established that qualitative approaches are becoming more common, contributing to a need of a trustworthy evaluation of such subjective approaches. In addition, the model presents the disclosure strategies used by the respondents in this study, hence, providing an understanding of how disclosure can be used to prevent certain issues. Evidence also points at missing opportunities regarding disclosure strategies. Furthermore, influencer characteristics and relationship approaches will be discussed. This thesis provides the most common approaches used by decision makers within the field of influencer marketing, especially when selecting and evaluating influencers. However, there is a need for further research regarding selection and evaluation of qualitative approaches as well as for disclosure strategies.

Incorporating data and analytics within marketing decision-making is today crucial for a company’s success. This holds true especially for SaaS-businesses due to having a subscription-based pricing model dependent on good service retention for long- term viability and profitability. Efficiently incorporating data and analytics does have its prerequisites but can for SaaS-businesses be achieved using the analytical framework of cohort analysis, which utilizes subscription data to obtain actionable insights on customer behavior and retention patterns. Consequently, to expand upon the understanding of how SaaS-businesses can utilize data-driven methodologies to improve their operations, this study has examined how SaaS-businesses can utilize cohort analysis to improve marketing decision-making and what the prerequisites are for efficiently doing so. Thus, by utilizing a multimethodology approach consisting of action research and a single caste study on the fast-growing SaaS-company GetAccept, the study has concluded that the incorporation and utilization of cohort analysis can improve marketing decision-making for SaaS-businesses. This conclusion is drawn by having identified that: The incorporation of cohort analysis can streamline the marketing decision-making process; and The incorporation of cohort analysis can enable decision-makers to obtain a better foundation of information to base marketing decisions upon, thus leading to an improved expected outcome of the decisions. Furthermore, to enable efficient data-driven marketing decision-making and effectively utilize methods such as cohort analysis, the study has concluded that SaaS- businesses need to fulfill three prerequisites, which have been identified to be: Management that support and advocate for data and analytics; A company culture built upon information sharing and evidence-based decision-making; and A large enough customer base to allow for determining similarities within and differences between customer segments as significant. However, the last prerequisite applies specifically for methods such as or similar to cohort analysis. Thus, by utilizing other methods, SaaS-businesses might still be able to efficiently utilize data-driven marketing decision-making, as long as the first two prerequisites are fulfilled.

近十年來，由於各類新式電子測試裝置的應用，而有新行銷研究系統之出現，此系統可不斷地監控市場，利用最即時的資料，從而使公司可進行以往所不能及的行銷活動及行銷決策。在多種新行銷研究系統中，single-source系統便是其中最具代表性的一種系統。 　　Single-source法係使用電子測試裝置衡量來自同一群特定消費樣本的各種資訊（如購買行為、媒體收視行為），以了解行銷上的因果關係。因此本研究主要研究問題有：1.瞭解國內目前使用傳統行銷研究方法的企業制定廣告決策的過程為何；2.了解在使用此種新行銷研究系統所提供的資料後，對企業的廣告決策過程會產生什麼影響。 　　本研究係屬於探索性研究，主要是藉由參考國外相關文獻，與實地訪談國內消費包裝品製造商與廣告公司，以探討行銷研究系統對於廣告決策、廣告效果以及二者間之互動關連的影響，並進一步分析行銷研究系統在臺灣的可用性。 　　經由理論與實務之觸發印證，本研究發現下面幾點結論： 　　1.新行銷研究系統所提供的資訊其品質將較過去為佳，而且可對市場做更細部的描述。 　　2.新行銷研究系統主要是在量方面資料的提供，至於質方面的資料則無法滿足企業的需要。 　　3.企業的廣告作業流程將不會因採用新行銷研究系統而有所改變。 　　4.在溝通效果上，新行銷研究系統僅可準確地衡量出廣告的知曉與接觸效果，至於消費者態度改變的效果則無法完整地衡量出消費者內心想法之改變。 　　5.新行銷研究系統可以衡量出真正的銷售效果。 　　6.不同的行銷研究方法與資料，對於廣告決策與廣告效果關聯性之影響也不同。傳統行銷研究方法與資料並不能做因果推論，而新行銷研究系統方法與資料可進行因果推論。

Tato disertační práce se zabývá vývojem, modelováním a analýzou poptávkově orientovaných úloh, které zahrnují marketingová, operační a logistická rozhodnutí. Úlohy jsou zvoleny tak, aby mohly být dále rozšířeny o koncept tzv. dynamického oceňování a jiných dynamických marketingových rozhodnutí. V práci jsou využity dvě základní poptávkově orientované úlohy: a) úloha kolportéra novin, která je zvolena pro její jednoduchou formu a která tak slouží jako nástroj pro ilustrativní ukázky rozhodovacích procesů v podobných typech úloh, a b) úloha návrhu dopravní sítě, kde jsou využity některé výsledky a znalosti získané při řešení úlohy kolportéra novin. Kolportér (či obecně maloobchodník) čelí náhodné poptávce, která může být postupně ovlivněna oceňováním, marketingovými (tj. reklamními) rozhodnutími a nakonec jejich kombinací. Poptávka obsahuje tedy náhodnou složku, která je pomocí přístupů stochastické optimalizace modelována ve specifickém tvaru (tj. aditivní či multiplikativní tvar). Závislost cena-poptávka je zachycena pomocí nelineární klesající poptávkové funkce, zatímco (vhodná) reklama vede ke zvýšení poptávky (běžně rostoucí s-křivka či konkávní funkce). Výsledky získané při řešení úlohy kolportéra novin s oceňováním jsou následně využity v úloze návrhu dopravní sítě. Tato stochastická úloha je modelována (reformulována) pomocí dvou přístupů stochastické optimalizace: wait-and-see přístup a here-and-now přístup. Jelikož tato implementace vede na lineární či nelineární celočíselnou (navíc scénářovou) úlohu, jsou v práci zmíněny taky výpočetní nástroje. Autor pro řešení používá (původní) tzv. hybridní algoritmus, což je kombinace heuristického (genetického) algoritmu a nástroje optimalizačního softwaru. Potenciální aplikace sestavených modelů, obzvláště v oblasti odpadového hospodářství, jsou diskutovány v závěrečné části disertační práce.

In dieser Arbeit wird untersucht, wie eine theoriegeleitete Bewertung der Auslagerungseignung von Geschäftsprozessen erfolgen kann und welche Ansatzpunkte für profitables Wachstum von Business Process Outsourcing (BPO)-Anbietern in Deutschland sich aus der Nutzung einer entsprechenden Methodik ableiten lassen. Dazu wird in drei Schritten vorgegangen. In einem ersten Schritt wird ein theoretisch-konzeptionelles Bewertungsmodell zur Bestimmung der Auslagerungseignung von Geschäftsprozessen entwickelt. In einem zweiten Schritt werden Möglichkeiten einer konzeptionellen Übertragung dieses Modells auf Praxisanwendungen geprüft. Im abschließenden dritten Schritt wird gezeigt, wie die Verwendung des in dieser Arbeit entwickelten Bewertungsmodells im Rahmen der Marktbearbeitungsaktivitäten von BPO-Dienstleistern einen Beitrag zum profitablen Wachstum dieser Anbieter leisten kann.:1 Einführung: Organisationen im Wandel 1.1 Problemstellung 1.2 Zielsetzung der Arbeit und wissenschaftliche Vorgehensweise 1.3 Stand der Publikationen 2 Business Processs Outsourcing: Entwicklung, Systematisierung und Definition 2.1 Entwicklung des Business Process Outsourcing 2.2 Systematisierungsansätze für die Begriffe Sourcing und Outsourcing 2.3 Definition und Abgrenzung des Business Process Outsourcings 3 Entwicklung eines theoretisch-konzeptionellen Modells zur Bedarfsermittlung an BPO-Leistungen 3.1 Grenzen der Theorieauswahl 3.2 Vorstellung ausgewählter theoretischer Ansätze 3.3 Klassifizierung von Entscheidungsmodellen 3.4 Multikriterielle Entscheidungsmodelle 3.5 Eingrenzung der theoretischen Elemente zur Entwicklung eines BPO-Entscheidungsmodells 3.6 Entwicklung eines BPO-Entscheidungsmodells 4 Ansätze zur konzeptionellen Übertragung des BPO-Entscheidungsmodells auf Praxisanwendungen 4.1 Entwicklung einer individuellen Bewertungsmethodik 4.2 Entwicklung einer Gesamtbewertungsmethodik 4.3 Zwischenfazit 5 Ansätze für profitables Wachstum von BPO-Dienstleistern 5.1 Marktbegriffe 5.2 Marketing und Marketing-Wissenschaft 5.3 Entwicklung von Marketingansätzen für BPO-Dienstleister 6 Fazit und Ausblick 6.1 Fazit 6.2 Ausblick / In this thesis it is studied how a theory-based assessment of business processes regarding their adequacy for outsourcing can be carried out and what starting points for profitable growth of Business Process Outsourcing (BPO) providers in Germany can result from the application of such a methodology. For this purpose a three step approach is taken. As a first step a theory-based concept of an assessment model to determine the adequacy of outsourcing business processes is developed. As a second step possibilities for transferring the concept of this model to real life applications are examined. In a final third step it is shown how the assessment model developed here can be used as part of the marketing activities of BPO companies to contribute to their profitable growth.:1 Einführung: Organisationen im Wandel 1.1 Problemstellung 1.2 Zielsetzung der Arbeit und wissenschaftliche Vorgehensweise 1.3 Stand der Publikationen 2 Business Processs Outsourcing: Entwicklung, Systematisierung und Definition 2.1 Entwicklung des Business Process Outsourcing 2.2 Systematisierungsansätze für die Begriffe Sourcing und Outsourcing 2.3 Definition und Abgrenzung des Business Process Outsourcings 3 Entwicklung eines theoretisch-konzeptionellen Modells zur Bedarfsermittlung an BPO-Leistungen 3.1 Grenzen der Theorieauswahl 3.2 Vorstellung ausgewählter theoretischer Ansätze 3.3 Klassifizierung von Entscheidungsmodellen 3.4 Multikriterielle Entscheidungsmodelle 3.5 Eingrenzung der theoretischen Elemente zur Entwicklung eines BPO-Entscheidungsmodells 3.6 Entwicklung eines BPO-Entscheidungsmodells 4 Ansätze zur konzeptionellen Übertragung des BPO-Entscheidungsmodells auf Praxisanwendungen 4.1 Entwicklung einer individuellen Bewertungsmethodik 4.2 Entwicklung einer Gesamtbewertungsmethodik 4.3 Zwischenfazit 5 Ansätze für profitables Wachstum von BPO-Dienstleistern 5.1 Marktbegriffe 5.2 Marketing und Marketing-Wissenschaft 5.3 Entwicklung von Marketingansätzen für BPO-Dienstleister 6 Fazit und Ausblick 6.1 Fazit 6.2 Ausblick